Rozsah: velikost 1xA4 na PC = 2xA4 ručně
Téma dle zadání: Umíme být vůbec šťastní?
Styl/forma: Úvaha (objektivnější)
Ohodnocení: 1 (výborná práce)

Ondřej Cahlík, OAVM, 18.3.2008

Umíme být šťastní?

Být šťastný znamená mít své štěstí. Štěstí? Jediné slovo, nespočet definicí.

Každý své ''štěstí'' definujeme jinak. Neexistuje nic, co bychom mohli označit za univerzální štěstí. Jako lidé jsme jeden od druhého odlišní, máme různá přání, rozdílné sny a cíle. Vyvíjíme se a náš život prochází etapami. Pohled na štěstí se mění s plynoucím časem a ovlivněn minulostí je přetvářen k obrazu našich současných i budoucích vizí.

Malé dítě pohlíží na štěstí, jako na bonbón v cukrářské vitríně na konci ulice. Je tím šťastnější, čím je k cukrářství blíže. Opravdová euforie štěstí však nastává teprve, až maminka bonbón koupí a malá ratolest začne svou vytouženou sladkost spokojeně cumlat. Je to nádherná synergie. Nejenom dítě, ale i rodič jsou pak opravdu šťastní. Maminka, protože prckovi chutná a přestal tahat za ruku, a prcek, protože dosáhl svého štěstí.

V dospělosti se situace poněkud mění. Někdo je šťastný, když dělá práci, která ho baví. Jiný, když má moc, může řídit a rozhodovat. Někoho šťastným dělají peníze, jiného zdraví, rodina a přátelé. Naplňují nás odlišné věci, máme vlastní touhy, jsme různí a jedineční. Definice štěstí je na každém z nás. Otázku, zda-li umíme být vůbec šťastní, zda-li známe své štěstí, nelze zodpovědět objektivně. Můžeme uvažovat pouze ve strohých obecných rovinách.

Z nejjednoduššího hlediska lze říci, že šťastnými nás dělá uspokojování našich potřeb. Potřeb máme mnoho. Jedny z nejdůležitějších potřeb jsou základní potřeby. Jejich vliv na naše štěstí si často ani neuvědomujeme. Jídlo a pití se pro nás stali takřka samozřejmostí. Žijeme v konzumní společnosti, v rychlém a dynamickém světě – nastoupeni v rozjetém vlaku. Švédské stoly, přeplněné talíře, bary, litry alkoholu, kouření, hlasitá hudba, drogy a sex. - Určité kombinace těchto věcí (potřeb) se staly naší každodenní cestou za štěstím. V celosvětovém měřítku je jasné, kam náš rozjetý vlak směřuje.

Už od narození se podvědomě snažíme vycházet svému štěstí naproti. Občas se však stává, že sejdeme z cesty a životem pouze bloudíme. Neznáme své pravé potřeby, stále si něco nalháváme - jsme nešťastní. I přesto musíme nalézt dostatek sil, abychom pohnuli s výhybkou a nastavili koleje zpět na správný směr.

Umíme být vůbec šťastní? Umíme!

Na světě není nikdo, jenž by neuměl být alespoň na malou chvíli šťastným. Nikdo, jenž by se nedokázal radovat. ''Dovednost'' – být šťastný – je základním pilířem života. Bez štěstí nelze žít.

Před příjezdem do cílové stanice uděláme ještě mnoho zastávek, ale po celou dobu jízdy budeme mít stejný cíl – být šťastnými, jak jen to půjde.